Povídky
SLADKÁ ERMENGARDA
29.06.2011 18:44
SLADKÁ ERMENGARDA
aneb Srdce venkovské
dívky
(napsal Percy
Prostomysl)
1. KAPITOLA
PROSTÁ DÍVENKA Z VENKOVA
Ermengarda Booranová byla sličná plavovlasá dcera Hirama
Boorana, chudého, leč počestného farmáře a tajného vinopalníka z Prasetschkowa
ve státě Vermont.
Původně se jmenovala...
CO PŘINÁŠÍ LUNA
29.06.2011 18:43
CO PŘINÁŠÍ LUNA
Nenávidím lunu — hrozím se jí —, neboť když svítí na jisté
povědomé a líbezné výjevy, někdy je mění ve scény nezná-mé a ohyzdné. Stalo se
to jednoho přízračného léta, kdy luna zářila na starou zahradu, v níž jsem se
procházel; jednoho přízračného léta plného omamných...
NYARLATHOTEP
09.06.2011 17:48
NYARLATHOTEP
Nyarlathotep...
plazivý chaos... jsem poslední... kdo bez hlasu promlouvá
Nevzpomínám si přesně, kdy to začalo, ale je to už několik
měsíců. Všeobecné napětí, jež zavládlo, bylo hrozivé. K období politických a
společenských zvratů se přidalo podivné a skličující...
Paměť
09.06.2011 17:48
PAMĚŤ
V údolí Nís mdle svítí prokletý srpek měsíce a tenkými růžky
proráží svému světlu cestu skrze smrtonosné listí mohutného upasového stromu. A
v hlubinách údolí, kam světlo nedosahá, se pohybují stíny, jež nemají být
spatřeny. Zdivočelý je porost na obou svazích, kde se výhonky...
Starý poděs
09.06.2011 17:46
STARÝ PODĚS
Smutný příběh, jak jej
bez příprav vyprávěl Marcus Lollius, pro konzul galský
Sheehanova herna, krášlící jednu ze zapadlých uliček v srdci
chicagské tovární čtvrti, není dvakrát pěkné místo. Její ovzduší, obtěžkané
množstvím takových pachů, jaké snad mohl Coleridge...
VZPOMÍNÁNÍ NA DR. SAMUELA JOHNSONA
05.06.2011 17:09
VZPOMÍNÁNÍ NA DR. SAMUELA
JOHNSONA
Sepsal ctihodný
Humphrey Littlewit
Privilej vzpomínání, byť třebas nesouvislého či únavného,
jest všeobecně vyhrazena těm nejvěkovitějším; právě skrze takové vzpomínky
předávají se ovšem potomstvu začasto kuriózní dějinné události či...
Alchymista
07.03.2011 18:00
Alchymista
Vysoko, jako koruna travnatého vrcholu klenoucího se
pahorku, jehož svahy byly při úpatí porostlé pokroucenými stromy pralesa, stál
starý zámek mých předků. Po staletí jeho vznešené cimbuří chmurně shlíželo na
divoký a drsný venkov okolo, slouže jako domov a pevnost pyšnému rodu,...
Arthur Jermyn
07.03.2011 17:58
Arthur Jermyn
Život je ohavná věc a z pozadí za tím, co známe, prokukují
démonické náznaky pravdy, které jej někdy činí ještě tisíckrát ohavnějším.
Věda, již nyní tísnivá svými otřesnými odhaleními, bude možná jednou konečným
zhoubcem našeho lidského druhu – jestliže jsme samostatným...
Azathoth
07.03.2011 17:58
Azathoth
Když na svět dolehlo stáří a z mysli lidí vymizel úžas, když
šedivá velkoměsta zvedala k zakouřené obloze vysoké, ponuré, ošklivé věže, v
jejichž stínu se nedalo snít o slunci ani o jarních rozkvetlých loukách, když
učenost svlékla ze Země její plášť krásy a básníci již zpívali...
BEZEJMENNÉ MĚSTO
07.03.2011 17:57
BEZEJMENNÉ MĚSTO
Když jsem se přiblížil k bezejmennému městu, věděl jsem, že
je prokleté. Cestoval jsem vyprahlým a strašným údolím v měsíčním světle a z
dálky jsem je spatřil strašidelně trčet nad pískem, jako trčí kusy mrtvoly z
nedbale vykopaného hrobu. Z věkovitých kamenů tohoto...