Lovecraftův životopis
HPL se narodil v Angell street 194, městě Providence, které mj. obdivoval po celý svůj život a o kterém se v mnoha svých básních zmiňuje, v rodině Winfielda Scotta Lovecrafta, obchodního cestujícího s klenoty a Sarah Susan Phillips Lovecraftové, která se velmi zajímala o dějiny svého rodu George Phillipse, jenž již kolem roku 1630 připlul mezi prvními anglickými přistěhovalci na území Nové Anglie. V dětství byl Howard velmi rozmazlován a hýčkán. Byl vychováván v odloučení od okolního světa a většinu svého času trávil poklidnou četbou a denním sněním v prostorných, tmavých chodbách rodného domu, který byl, jak mnozí říkali, velmi neudržovaný a zanedbaný. Toto období ovšem náhle přerušila tragédie v roce 1893, kdy byly Lovecraftovi pouhé tři roky. Jeho otec tehdy podstupoval další obvyklou obchodní cestu v Chicagu, když jej počaly pronásledovat nepříjemné halucinace. Po návratu na hotelový pokoj již musel být urychleně převezen zpátky do Providence, do Butlerovy nemocnice pro duševně choré. Lovecraft ani jeho matka Winfielda nicméně nenavštěvovali, jelikož byli informováni, že jejich otec a muž je zcela paralyzovaný a neschopný komunikace. Zemřel ve věku chlapcových osmi let.
Dále jej tedy vychovávala jeho značně neurotická, panovačná a chorobně starostlivá matka, dvě tety, které se z něj snažily vychovat pravého gentlemana, a jeho dědeček Whipple Van Buren Phillips, majetný průmyslník, který v něm zažehl celoživotní lásku k tajemnu a E. A. Poeovi. Jeho matka poté v rozmazlování pokračovala, takže mohl jíst cokoli a kdykoli chtěl a mohl jít spát, kdy se mu zachtělo. Chodíval tehdy spát ve velmi pozdních hodinách. Vyhýbal se spánku, jelikož právě v tomto období začal trpět nočními můrami. Jeho vztah k matce byl velmi rozpolcený až patologický, takže přestože jej jeho matka velmi milovala, stejnou měrou ho i nenáviděla. Obviňovala jej z otcova úmrtí a byla přesvědčena, že její syn je mimořádně ošklivý.
Byl to předčasně vyspělý a velmi inteligentní chlapec, který se naučil číst již ve dvou letech. Během dětství i dospívání ale často stonal, ačkoliv je zřejmé, že původ těchto chorob byl částečně psychický. Povahou byl svárlivý, samotářský a neústupný, proto také navštěvoval školu jen velice zřídka. Toto obcházení školní docházky umocnila skutečnost, že byl občas i šikanován a odmítán jak svými vrstevníky, tak i sousedy, kteří jej považovali přinejmenším za podivína, stejně tak jako jeho rodinu, zejména jeho zesnulého otce. Mezi jeho nejranější četbu patřily Homérovy eposy, k nimž dokonce přidružil i vlastní básně, a pohádky tisíce a jedné noci, oboje podnítily jeho lásku ke starověku. Postupem času si oblíbil také makabrózní literaturu Edgara Allana Poea, který se po zbytek jeho života stal jeho nejvýznamnějším literárním vzorem. Velmi se mu zalíbily i přírodní vědy, zejména chemie a astronomie. Od dvanácti let se jeho intenzivní zájem o astronomii přerodil ve skutečnou vášeň, a přestože se vzdělával sám, vyznal se v astronomii natolik, že publikoval články v městském deníku Providence Journal. Byl rovněž obeznámen s pracemi mnoha fyziků a velmi se zajímal o teorie Alberta Einsteina.
Několik měsíců před dokončením střední školy se nervově zhroutil, jelikož jeho dědeček zemřel a rodinný krb tím přišel o svoji nejvýznamnější podporu. Lovecraftovi byli nuceni přestěhovat se do jiné čtvrti a menšího domu. Ale tou nejvýznamnější příčinou jeho zhroucení byl pravděpodobně zánik jeho snu o dráze astronoma. Zjistil, že pro tuto vědu dostatečně neovládá tolik potřebnou matematiku, která mu vždy činila velké obtíže. Nikdy tedy nedokončil středoškolské vzdělání, i když si velice přál studovat na Brownově univerzitě. V tomto duševním rozpoložení strávil několik let, z domu vycházel pouze v noci, a dokonce zvažoval i sebevraždu. Po několika letech tohoto poustevnictví se poprvé objevil na veřejnosti, když pro redakci časopisu The Argosy sepsal veršovanou stížnost, kde kritizoval fádní a komerční povídky ostatních autorů. Tyto články poté zaujaly prezidenta UAPA (United Amateur Press Association) Edwarda F. Daase, který jej obratem přizval ke spolupráci. V tomto období rovněž vznikla jeho prvotní díla The Tomb a Dagon. Začal také pěstovat svoji novou vášeň - dopisování. Lovecraft byl vášnivý dopisovatel, přičemž s touto zálibou začal poměrně brzy po svém nervovém otřesu, kdy si dopisoval s bratrancem. Následně se tento tzv. Lovecraftův kruh rozšiřoval. Velmi často také datoval své dopisy o dvě stě let zpět, tedy do dob před americkou revolucí. Mezi jeho korespondenty a přátele (i když se s mnohými z nich osobně nikdy nesetkal) patřili např.: Robert E. Howard (autor knih o Conanovi), nadaný básník Clark Asthon Smith, nebo Richard Bloch (autor příběhu Psycho). V roce 1919 byla jeho matka, která se nikdy nevyrovnala s duševním onemocněním a ztrátou svého muže, hospitalizována v téže léčebně jako její manžel. Roku 1931 zemřela na následky nepovedené operace močového měchýře. Tato ztráta Lovecrafta natolik poznamenala, že opět zvažoval sebevraždu, ovšem po čase se zotavil a byl i schopen uspořádat shromáždění amatérských žurnalistů - UAPA, kterého byl nyní prezidentem.
Zde se seznámil se svojí budoucí chotí Soniou Greene (1883–1972), původem ukrajinskou židovku. Společně, aniž by cokoli oznámili, se odstěhovali do New Yorku do čtvrtě Brooklyn. Jejich manželství ale zůstalo nenaplněno a zanedbáváno, jelikož Lovecraft neústupně odmítal jakékoliv projevy sexuality (jeho asexualita byla součástí jeho povahy; jistý vliv zde také sehrála skutečnost silného komplexu méněcennosti, který v něm vypěstovala jeho matka). Sonia vlastnila obchod s klobouky, ten ale brzy zkrachoval a její zdravotní stav se zhoršil. Byla tedy donucena k pobytu v lázních, odkud i nadále Lovecrafta podporovala. On sám nemohl nalézt žádné zaměstnání, jelikož se v podstatě jednalo o čtyřiatřicetiletého muže bez jakýkoliv pracovních zkušeností. Po dvou letech se pár přátelsky rozešel, i když se nikdy úředně nerozvedli. On sám zde ještě delší dobu pobýval, ovšem postupem času se mu New York znelíbil (především z rasových důvodů) natolik, že sepsal hluboce xenofobní a rasistickou povídku The horror in Redhook. Později cestoval po východním pobřeží USA a roku 1936 navštívil i Evropu, kde byla cílem jeho cest především Itálie.
Roku 1933 se vrátil zpět do rodné Providence, kde se zabydlel v malém domě na předměstí, 10 Barnes Street. Zde poté sepsal svá nejznámější a nejvýznamnější díla, jako jsou The Call of Cthulhu, The Shadow over Innsmouth, At the Mountains of Madness, The Shadow out of Time nebo The Dream-quest to unknown Kadath. Přijímal začínající mladé spisovatele a obdivovatele, kterým pomáhal, radil a také je zahrnul do svého širokého epistolárního kruhu. V roce 1936 jej velmi zasáhla smrt jeho dobrého přítele R. E. Howarda a také jeho vlastní smrtelné onemocnění, když u něj byla diagnostikována rakovina střev, posílená chronickým zánětem ledvin (Brightova nemoc), které ovšem Lovecraft považoval za pouhou chřipku, ačkoliv jej sužovala po celý rok. Roku 1937 byl přijat do nemocnice, kde při pobytu ochotně spolupracoval s lékaři, ačkoliv jeho postoj ke svému stavu byl značně stoický a odevzdanný. Své dojmy zaznamenával v tzv. deníku smrti. V nepřetržitých bolestech a za prudce se zhoršujícího duševního zdraví vlivem morfinu, ještě téhož roku zemřel. Byl pohřben v rodinném hrobě, nicméně jeho přátelé mu postavili hrob vlastní, zdobený úryvkem z jeho oblíbené básně, znějící: „I AM PROVIDENCE.“ - „Já jsem prozřetelnost.“; Rovněž pokračovali v šíření jeho mýtu Cthulhu a nadále tiskli jeho práce, které se ve své úporné sebekritice zdráhal vydat.
Převzato z wikipedia.cz
