Historie Necronomiconu (Nástin)

07.03.2011 17:39

Historie Necronomiconu (Nástin)

 

Titul originálu je Al Azif. Slovo Azif používali Arabové pro označení nočního zvuku

(vydávaného hmyzem), jejž pokládali za kvílení démonů. Sepsal jej Abdul Alhazred, šílený básník ze Sanna'a v Jeme-nu, který údajně žil v období umajjádských kalifů kolem roku 700 n. 1. Navštívil zříceniny Babylónu a podzemní taje Memfisu a strávil deset let o samotě ve velké jižní arabské poušti (podle starověkých obyvatel Roba El Chálije neboli „Pustý prostor" a podle novodobých Arabů „Dána" neboli „Karmínová" poušť) - o níž se věří, že je osídlena a chráněna zlými duchy a smrtícími

netvory. Ti, kdo předstírají, že do této pouště pronikli, o ní vyprávějí mnohé podivné a

neuvěřitelné historky. Alhazred prožil své poslední roky v Damašku, kde byl sepsán

Necronomicon (AL AZIF), a o jeho smrti nebo zmizení (738 n. 1.) se vypráví mnoho

strašlivých a protichůdných příběhů. Ebn Challikan (životopis z 12. století) tvrdí, že byl za jasného denního světla uchvácen neviditelnou stvůrou a hrůzně sežrán před zraky mnoha diváků strnulých děsem. O jeho šílenství se vypráví mnohé. Tvrdil, že spatřil bájný Irem neboli Sloupové Město a pod zříceninami jistého bezejmenného města v poušti objevil otřesné letopisy a tajemství plemene staršího než lidstvo. Nebyl nijak horlivý muslim a uctíval nezníme bytosti, jež nazýval Yog-Sothoth a Cthulhu.

V roce 950 n. 1. byl Azif, který hojně, ač pokradmu koloval mezi tehdejšími filozofy, tajně přeložen do řečtiny Theodorem Philetou z Konstantinopole pod názvem Necronomicon. Po celé století podněcoval jisté experimentátory k strašlivým pokusům a pak byl potlačen a spálen patriarchou Michaelem. Poté se o něm proslýchalo jen v skrytu, avšak v pozdějším středověku (1228) pořídil Olaus Wormius latinský překlad a latinský text byl dvakrát vytištěn - jednou v 15. století švabachem (zřejmě v Německu) a jednou v 17. století (pravděpodobně španělsky). Obě vydání postrádají identifikační označení a místo a dobu vydání lze určit jen podle vnitřních typografických důkazů. Dílo bylo roku 1232, krátce po vzniku latinského překladu, který na ně upoutal pozornost, v latině i řečtině zakázáno papežem Řehořem IX.

Arabský originál byl ztracen již za Wor-mia, jak naznačil ve své úvodní poznámce (existuje však mlhavá zpráva o utajeném opisu, který se objevil v tomto století v San Francisku, ale později zanikl při požáru), a od spálení knihovny jistého muže ze Salemu v roce 1692 nejsou zprávy ani o řeckém překladu - který byl vytištěn v Itálii mezi roky 1500 a 1550. Překlad doktora Deea nebyl nikdy vytištěn a existuje jen v dochovaných zlomcích původního rukopisu. Z latinských textů, jež dosud existujíce o jednom (z 15. století) známo, že je uchováván pod zámkem v Britském muzeu, kdežto jiný (ze 17. století) je v Bibliothěque Nationale v Paříži. Jedno vydání ze 17. století je ve Widenerově knihovně na Harvardu a také v knihovně Miskatonické univerzity v Arkhamu; rovněž v knihovně univerzity v Buenos Aires. V tajnosti pravděpodobně existují četné jiné výtisky a o jednom z 15. století se soustavně tvrdí, že tvoří součást sbírky jednoho proslulého amerického milionáře. Ještě neurčitější pověst připisuje zachování řeckého textu ze 16. století salemské rodině Pickmanů. Pokud se však skutečné dochoval, zmizel společně s malířem R. U. Pickmanem, který je nezvěstný od roku 1926. Kniha je tvrdě potlačována oficiálními místy většiny zemí a duchovenstvem všech organizovaných náboženství. Čtení vede k strašlivým následkům. Právě z pověstí o této knize (o níž ví poměrně málokdo z širší veřejnosti) údajně vyvodil ideu svého raného románu „KRÁL VE ŽLUTÉM" spisovatel R. W. Chambers.

Chronologie

1. Al Azif napsán asi r. 730 n. 1. v Damašku Abdulem Alhazre-dem.

2. Přeložen do řečtiny jako Necronomicon roku 950 n. 1. Theodorem Philetou.

3. Roku 1050 n. 1. spálen řecký text patriarchou Michaelem. V té době ztracen arabský

originál.

4. Olaus překládá řecký text do latiny roku 1228.

5. Latinská i řecká podoba potlačena roku 1232 Řehořem IX.

6. Roku 14..? vytištěn švabachem v Německu.

7. Roku 15..? vytištěn řecký text v Itálii.

8. Roku 16..? španělské překlady latinského textu.